Tato rubrika Vás bude seznamovat se zkušenostmi našeho lidu s počasím a protože je období zimy začneme zkušenostmi s mrazem a obecně nevlídným počasím. Zkušenosti vycházejí ze znalosti jevů anticyklonální (bezvětrnostní) povětrnostní situace. Řada pranostik je tedy stejná, jak pro letní tak i zimní počasí.
Tak to by bylo něco málo z obecných pravidel, nyní už o něco přesněji. Vybíráme pranostiku vhodnou pro naší dobu 20.ledna - Jestli se na svatého Fabiána a Šebestiána někdo rozstůně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde. Hodně zdraví o chřipkových prázdninách přeje OHA.
Dnes bude naším hlavním cílem předpověď deště za pomoci domácích mazlíčků. Únor je sice zimní měsíc, ale nejednou se stane, že se krásná zasněžená krajina přemění na ošklivé blátivé monstrum. Jak tedy na to? Nejdříve je vhodné pořídit si domácí zvíře. Vhodným tvorem je například pes nebo kočka, avšak můžeme se spokojit i s králíkem nebo rybičkami. Domácí havěť je nejlépe mít ve stavu živém. Králík na smetaně sice může podle některých gurmánů být mnohem lepší k jídlu než k předpovědi počasí, ale to záleží už jen na vašem vkusu, či apetitu. Doporučujeme je používat nejdříve k předpovědi a potom na smetaně. Máme tedy živou a nejlépe i zdravou zvěř. Nyní stačí už jen pozorně naslouchat jejich předpovědi. Přejeme vám mnoho úspěchů.
Krátkodobá předpověď počasí se opírá i o působení vlivů na pocity, psychiku a zdravotní stav člověka. Stručně řečeno: "Zas mě píchá v koleně, jistě dojde ke změně." Vliv počasí na člověka není dostatečně objasněn. Změny počasí se nejčastěji projevují při dýchání. Tak například při poklesu atmosférického tlaku, který obvykle předchází povětrnostním poruchám, dochází prý k zesílenému podráždění mozkové struktury, což se projevuje ztíženým dýcháním, zvýšením krevního tlaku, bolestmi hlavy, podrážděností a pocity únavy.
Soudě tedy podle posledních dvou pranostik, studenti nemohou před deštěm za větší roztěkanost, proto by se také mělo písemné nebo ústní zkoušení odehrávat jen při neutrálním počasí.
Dnes pomůžeme především chatařům, výletníkům a opalovačům (lidé opalující se na dece na koupališti, či u jezera). V lidové meteorologii je krátkodobá předpověď pěkného počasí založena na biometeorologických projevech a úkazech. Četné lidové pranostiky pro předpověď ustáleného pěkného počasí jsou opakem příznaků nepříznivého počasí.
Dnes nás bude zajímat, co je pravdy na Medardovi a jeho deštích. Nejprve si řekneme, jaké datum vlastně na Medarda připadá. Oním zvláštním dnem, po kterém má čtyřicet dní pršet, je 8. červen. Tento den je také symbolem počasí pro červen (měsíc červen voní deštěm ). Je známo, že především důsledkem pronikání chladnějšího oceánského vzduchu na prohřívající se evropský kontinent vzniká tzv. letní monzun - medardovské období. Avšak i toto období má své rozdílné části. Začátkem června je tzv. fortunátské jaro (1.-2.6.) - sušší a teplejší období. Polovinu června stylizuje tzv. období Vítských (15.6.) a Svatojánských dešťů. (24.6.). Těmto obdobím se pro velký úhyn ovcí lidově říká ovčí chladna. Oproti tomu se vyskytují sušší dny - Aloisské léto (21.6) a Pavlovské léto (29.6.). Medard je znám už velmi dlouho, protože se něm zmiňuje už Daniel Adam z Veleslavína v roce 1582. Medardovské období platí ať už ve větší, či menší míře a nemělo by se tedy brát na lehkou váhu.