Rady pro Labužníky

Úvod do labužnictví

Každý zdravý člověk disponuje minimálně šesti smysly. Jsou to sluch, zrak, čich, hmat, chuť a pohlavní smysl. Všechny tyto smysly spolu samozřejmě souvisí - např. chuť se neobejde bez čichu. To dokládá největší labužník a gastronom v historii, Anthelme Brillat - Savarin (1755 - 1826), ve svém díle "Fyziologie chuti": "Jíme-li stlačivše si nos, jsme udiveni, že shledáváme jen mlhavý, nedokonalý pocit chuti; tímto způsobem možno přijmout skoro nepozorovatelně nejodpornější léky."

Labužnost je vášnivá záliba v dobrém jídle a věcech lahodících chuti. Součástí labužnosti je i mlsnost, která svým charakterem není ničím jiným, než odrůdou gurmánství a touž zálibou v lehkých, nepříliš sytých pokrmech a cukroví. O labužnictví píše Savarin takto: "Z morální stránky je to samozřejmé uznání zákonů Tvůrcových, který učiv, abychom jedli pro naše udržení se, vyzývá nás k tomu chutí, podporuje smyslem pro chutnost a odměňuje nás za to požitkem." Vzhledem k tomu, že labužnictví má svou vlastní múzu Gastéreu, je každý dobrý kuchař umělcem a každý dobrý labužník uměleckým kritikem.

Guláš a la Esterházy

(Z Receptáře ve znamení zvěrokruhu)

Guláš z hovězího masa, okořeněný mletou sladkou i pálivou paprikou, tymiánem, česnekem, cibulí a bobkovým listem. Do guláše náleží na hrubší proužky nakrájený celer, petržel a mrkev i kysaná smetana.

O zvěřině

"Řekni mi, co jíš, a já ti povím, kdo jsi."

Zvěřina je označení pro lahodné tvory žijící volně v lesích, polích, lukách a ve vzduchu. Pokud se nejedná o zvěř lahodnou, nelze ji označovat jako zvěřinu.

První skupina zvěřiny je drobné ptactvo (nepatří sem španělský ptáček ani moravský vrabec). Nevýhodou těchto tvorů je jejich velikost - lovec má malou šanci se trefit a labužník se nenají. Druhá skupina je již podstatně oblíbenější. Zahrnuje větší ptactvo a nízkou zvěř (tedy kromě koroptve či bažanta i ono stupidní zvíře, jež zveme zajícem).Třetí skupinou je vysoká zvěř - sestává se z černé zvěře, srnčího a ostatních sudokopytníků. My si dovolujeme zařadit do této skupiny i hlemýždě.

Pokud se vydáte na lov, nezapomeňte si s sebou vzít vydatnou svačinu. Ideální je kuře s vekou, kus tvrdého sýra nebo rokfóru, láhev bílého vína a něco sladkého, neboť cukr dodává energii.

Bažant na paprice

1 bažant, 100g slaniny, sůl, 40g másla, 1 cibule, lžičku sladké papriky, 1/4 l masového vývaru, 300ml kysané smetany, 2 lžíce hladké mouky.

Vliv labužnictví na sny

Sny jsou jednostranné dojmy a neuspořádané myšlenky, na něž nemá jedinec vliv. Jejich podobu a charakter však ovlivňuje celá řada faktorů - nálada, vyčerpanost apod. Velmi důležitá je rovněž strava. Je prokázáno, že nejsme-li v nějakém stresu, mnoho nám ke klidnému spánku dopomůže sklenice mléka před spaním. Stejně tak pomáhá jablko či různé druhy zeleniny.

Před spaním by neměl být člověk hladový. Svírání v žaludku nám nedá spát, a když usneme, je náš spánek lehký a neklidný. Když naopak překročíme hranici střídmosti, upadneme do hlubokého spánku, ale probouzíme se zpocení a je nám nevolno. Tento stav je často provázen nočními můrami. Ideální večeří je proto lehká strava, jako např. drůbež, dostatek zeleniny a bílého chleba. Těžší pokrmy připravované z vajec či vepřového masa si raději dopřejeme během dne.

20.1. jsme si připomněli 213. výročí narození slavného anglického spisovatele lorda George Gordona Byrona. Kromě literatury se zapsal i do dějin gastronomie jako dobrý labužník.

Brambory a la Byron

Oloupané, v troubě pečené brambory, prolisované a promíchané s pažitkou, upravené v ohnivzdorné míse, přelité základní smetanovou omáčkou, posypané strouhaným parmazánem a zapečené v troubě.

Omeleta z tuňáka (podle Brillat-Savarina)

  1. Mlíčí a tuňáka dusíme, aniž by se obé vařilo, aby neztvrdlo, neboť pak by se nespojilo dobře s vejci.
  2. Mísa má být hodně hluboká, aby se šťáva soustředila na dně a mohla být nabírána lžičkou.
  3. Mísa má rovněž být trochu ohřátá, neboť chladný porculán zbavil by omeletu veškeré teploty, takže by neměla dost síly rozpustit máslo, na něž byla vyklopena.

Pro šest osob vezmeme mlíčí ze dvou kaprů, dobře je vypereme a očistíme a ponoříme na pět minut do slabě osolené vařící vody, aby zbělelo. Tímtéž způsobem připravme kus tuňáka, velký asi jako slepičí vejce, a připojme k němu drobounce rozkrájený ošlejch (cibuli šalotku). Rozsekejme pak mlíčí z kaprů i tuňáka, aby se vše dobře smísilo, a vložme vše do pánve, do níž jsme dali přiměřený kus výborného másla, a nechme to dusit tak dlouho, až se máslo rozpustí. Na tomto postupu zpracování záleží zvláštnost omelety. Na to vezměte druhý, dle vaší libosti velký kus másla, utřete jej s petrželkou a pažitkou, dejte do mísy mající podobu ryby určené k pečení omelety, zakapejte citronovou šťávou a položte na rozžhavený popel. Potom ušlehejte dvanáct nejčerstvějších a nejlepších vajec, zamíchejte do nich směs z mlíčí a tuňáka a míchejte tak dlouho, až je vše dokonale spojeno. Nyní upečte z toho omeletu dle známého vám způsobu a vynasnažte se, aby byla rozložitá, nadýchaná a kyprá, vyklopte ji na dovedně připravenou mísu a ihned předkládejte. Tento pokrm hodí se výborně k jemné snídani pro společnost znalců, kteří dovedou ocenit, co jedí, a rozvážně ochutnávají; zapijeme-li ji ještě dobrým, starým vínem, spatříme divy.

http://oha.wz.cz

© OHA