V moderní době se urny stávají stále oblíbenějším místem pobytu. Za svou popularitu vděčí nejen rozumné ceně a skladnosti, ale i mohutné propagační kampani Klubu přátel žehu. Je však urna opravdu tak vhodným místem pro život? Neradi bychom byli obviňováni ze zpátečnictví (kremace je skutečně moderní a perspektivní metodou), ale je tento způsob použitelný pro všechny? Odmyslíme-li si stísněné poměry, které mohou působit problémy snad jen jedincům trpícím klaustrofobií (ostatní si na ně zvykli již během svého života), vyniká toto prostředí abnormální a vysoce nezdravou prašností. Zvláště nebezpečné je pro alergiky a "průduškáře". Smířit se s tím mohou snad jen silní kuřáci, kteří si na popel ve svém okolí již zvykli. Vedle možných zdravotních obtíží se zde pravděpodobně vyskytnou i problémy s úklidem interiéru, což by někteří pořádkumilovní jedinci také těžko snášeli. Ekonomická nenáročnost se pochopitelně odráží ve vybavení tohoto holobytu. Ostatně průměrný sídlištní člověk si rád dopřeje určitý komfort alespoň po smrti a zcela jistě netouží vyměnit panelák za další králíkárnu. Nespornou výhodou je však absence návštěv z řad různých živočichů. Tím spíše, že v tomto stavu není nutné opouštět místo dosavadního pobytu a lze nalézt další smysl života jakožto doplněk moderně vybaveného bytu. Ptáme se tedy znovu. Je tento způsob bydlení skutečně vhodný pro každého?!