Již několik měsíců Evropu děsí tzv. "nemoc šílených krav" (BSE). "Šílené" však nemusejí být jenom krávy, a tak i u člověka má tato choroba těžký průběh a je životu nebezpečná. Přestože byl boj s touto chorobou stále v plném proudu, objevila se ve Velké Británii poněkud neplánovaně také slintavka a kulhavka. Dosud není známo, odkud a jakým způsobem přicestovala, protože obvykle se tato putovní a vysoce nakažlivá nemoc vyskytuje v rozvojových zemích. Na rozdíl od BSE se sice šíří i vzduchem, ale má i svou kladnou stránku - člověk by ji měl přežít bez větších problémů. To ale není nic platné zemědělcům, jejichž stáda jsou po tisících vybíjena. Spolu s lavinovitým šířením choroby se začala zostřovat také bezpečnostní opatření na kontinentě. Zoufalí zemědělci začali hledat příčinu nákazy na vlastní pěst a narazili na hlemýždě.
Následovala vlna demonstrací s protihlemýždím zaměřením. Umírněnější požadovali "pouze" vyhoštění všech hlemýžďů, radikálové by neváhali je postřílet. Obvinění z šíření nákazy je naprosto absurdní, přestože vykazují zjevné příznaky choroby. Nehledě k tomu, že epidemie propukla v zimních měsících, kdy všichni slušní jednonožci spí. Také díky tomu nebyl žádný zraněn. Spíše než demonstrace by propagátorům mezidruhového rasismu prospělo, kdyby se s příznaky naučili žít tak jako hlemýždi. Demonstranty policie zčásti rozehnala, zčásti rozvezla na stanice.
V souvislosti s těmito incidenty vydala Liga na ochranu plžů rezoluci, v níž požaduje zostřená bezpečnostní opatření pro případ dalších akcí. S blížícím se jarem totiž stoupá riziko napadení plžů. LNOP zatím nevyloučila ani možnost jejich nákazy zmutovanou formou choroby. Asociace francouzských pěstitelů hlemýžďů se k problému odmítla jakkoli vyjádřit (pravděpodobně z politických důvodů). V Čechách se dosud neobjevila ani BSE, ani slintavka. Je otázkou, zda bezpečnostní opatření budou natolik účinná, aby to tak zůstalo i nadále.