OHA se na jaře v roce 2001 rozhodla splnit svůj slib daný všem obdivovatelům hlemturistiky a začala připravovat nový okruh. Nejprve byl velmi podrobně prozkoumán terén a historické záznamy. Nový trasa nemohla začít vznikat nikde jinde, než na již otevřeném okruhu. Nová cesta počítala nejen s krásným okolím, ale i s naučnou částí. Ta vznikala z finančních zdrojů jednotlivých členů OHA. Již v polovině prázdnin mohli na stezku zavítat jednotliví návštěvníci. Cedule na naučné stezce však byly namontovány až v den otevření a to z důvodů opakovaných teroristických útoků.
Otevření naučné hlemýždí stezky proběhlo 9.9. 2001. Bohužel otevření stezky doprovázelo deštivé počasí. Přesto se úctyhodný zástup lidí vydal na cestu. První zastávka byla u Lázní Krupka. Déšť bohužel zesílil, načež se od davu začali odpoutávat první „na kůži“ promáčení diváci. Z důvodu průtrže mračen a silného větru byla upravena i trasa otevření stezky. Další zastávkou byl Pramen císaře Karla, dále pak Tvrz na hlemýždím vrchu a nakonec Gustavova vyhlídka. Otevření nové naučné stezky bylo ukončeno u Bývalého pomníku Carlose Velikého vzpomínkou nejen na něj, ale i na celý rod Schneckendorfů. Na úplný závěr pak poděkovali zástupci OHA široké veřejnosti za jejich přízeň.
Otevření hlemýždích stezek se nekoná každý den, a tak jsem se rozhodl i přes nepřízeň počasí přijít na slavnostní otevření. Přišel jsem v určený čas na vlakovou zastávku Bohosudov. Ještě několik minut jsem čekal a poté, co přiběhl poslední pořadatel s dvoukolákem, vyrazili jsme. Pořadatelé neměli z deštivého počasí radost, a proto se rozhodli otevření zkrátit. Hned na úvod nám oznámili, že stezka vede jinudy, ale že z důvodu lepší chůze půjdeme po silnici. První zastávka byla u Lázní Krupka.
Pan HrDr. Martin Holík započal s výkladem. Lázně byli založeny během roku 1885 – 1889. Celý objekt se skládal: z podzemní části, což byla soustava několik bazénů čerpajících vodu z léčivého pramene, z horní části, jež sloužila jako restaurace a ubytovna pro hosty a přilehlého parku. Větší část parkových úprav pak zaznamenala nedaleká stráň s lesním porostem a přilehlé loučky. Do dnešní doby se bohužel, zachovaly pouze zbytky hlavní budovy lázní. Pod nohama můžeme tušit prostory určené k léčení. Abych si udělal lepší představu, zavedl mě jeden z organizátorů akce o kousek níž zpět. Z tohoto místa jsem pak spatřil nad okolní terén vyvýšený prostor. Bylo mi vysvětleno, že pod tímto místem je ukryta horní část klenby. Nedalo mi, abych se nezeptal, jak byly podzemní prostory velké. Na délku prý měřily 10 až 25m na šířku ovšem maximálně jen 15m. Do současnosti se také zachovala studna a část terasy před budovou restaurace. Po bližším průzkumu se mi podařilo zjistit, že pod budovou lázní jsou opravdu sklepení, avšak zub času zapracoval, jde jen o velmi malý prostor, vzhledem k velké možnosti nebezpečí úrazu nestojí za bližší zdokumentování. Déšť postupně sílil a návštěvníci vzdávali prohlídku s tím, že za lepšího počasí si ji projdou sami.
Další zastávkou pak byl Pramen císaře Karla. Než jsme k němu ale došli, museli jsme zdolal nedlouhý úsek, ovšem po úzké, silně zablácené cestě. To deštivé počasí si organizátoři opravdu moc vhodně nevybrali. O prameni se vypráví, mnoho historek. Jedna z nich říká, že kdo se v létě v prameni osvěží, zbohatne. Tomu se dá jen ztěží uvěřit. Přesto si sem asi v létě zajdu na procházku a osvěžím se, jeden nikdy neví.
Třetí zastávkou se nám stala Tvrz na Hlemýždím vrchu. Nejen já, ale i většina přítomných se zapsala do návštěvní knihy tvrze. Přidal jsem se k menší skupince odvážlivců a posléze i přes možné nebezpečí jsem vystoupal až na vrchol tvrze. Odkud jsme měli možnost vidět skalní opevnění a také omezený pohled na České Středohoří . Tato část hradeb sloužila za husitských válek jako hlavní strážní stanoviště.
Poslední zastávkou otevření naučné stezky pak byla Gustavova vyhlídka. Gustavova vyhlídka prý proto, protože hlemýžď Gustav byl prvním herrmannovým hlemýžděm a stal se tak prapředkem rodu Schneckendorfů. Místo samo určitě skýtá nádherné výhledy a odsud je prý za ideálních podmínek nejkrásnější pohled na České Středohoří, bohužel jsem měl možnost spatřit jen mlhu a proudy vody.
Na tomto místě bych právě Vás pozval nejen na Gustavovu vyhlídku, ale i na celou naučnou hlemýždí stezku. Přeji vám lepší počasí a pěkný výhled.
Adeh
V roce 2002 prošel velký okruh úplnou rekonstrukcí. Jednou z hlavních prací pak byla úprava potoku u Pramene císaře Karla a oprava samotného pramene. O rok později musela stezka opět projít kompletní opravou přičemž byly znovu nainstalovány tři naučné cedule i s anglickými překlady textů. V důsledku sesuvů půdy na stezce, proběhla rekonstrukce zídky v úseku pramen - lázně, kterou byla zajištěna schůdnost celého úseku.