Tato studie se zabývá možnostmi, důvody vzniku a výsledky akademie. Má zdůraznit její význam v životě Herrmannově, jako i celého našeho státu.
Herrmannova akademie vznikla 14.listopadu 1905 a naplňovala své cíle až do roku 1919, kdy z politických důvodů zanikla. Během 1.světové války neprobíhala výuka a chod akademie byl oficiálně pozastaven. Za sídlo a přednáškový sál sloužil převážně morový kostel svaté Anny v Krupce a zámek v Encovanech. V akademii se vyučovaly předměty šnekologie, vlastní geografie a historie, politologie, základy techniky a technologie, ale také vinařství a gastronomie. Hlavním přednášejícím byl sám Herrmann. Po úspěšném absolvování a po splnění všech kritérií bylo možno získat titul HrDr.
Za přinejmenším zvláštní lze považovat složení studentské komunity. Akademie čítala jen několik studentů, z nichž nebyli více jak tři z jedné země. Zastoupeni byli Češi, Rusové, Němci, Maďaři, Francouzi, Rakušané a dva světoběžníci momentálně sídlící na území Čech. Byli to výjimečně nadaní žáci, kteří díky Herrmannovým zkušenostem rozvíjeli svůj um a své nadání. Věk zde nehrál roly a proto vedle sebe studovali 20 letý mladík z Ruska, stejně jako 60-ti letý Čech.
Důvod vzniku, ono proč, trápí novodobé herrmannology už od samého počátku. Motivace jsou zřejmé, ale … Uvědomme si, že při jejím vzniku bylo Herrmannovi 65 let. Tedy nebyl žádný stařec, ale mládí (alespoň to tělesné) už bylo nenávratně ztraceno. Mohlo jít tedy o pouhé předání informací do dalšího pokolení. Složení přednášek by tomu rozhodně odpovídalo. Další z příčin mohlo být to, že takováto instituce na Teplicku chyběla, anebo prostě jen to, že chtěl přednášet. Možností je vícero a dnes už bude jen velmi obtížné zjistit původní myšlenku.
O zániku toho víme stejně málo. „9.5. 1920 byla z politických důvodů zastavena činnost Akademie“, tak toto je nejčastěji zmiňovaná věta o ukončení a zániku akademie. Co to však znamenalo ve skutečnosti? Herrmann jakožto předseda SČFRSA mohl před vznikem ČSR představovat jisté nebezpečí pro české politiky. Ovšem poté co se SČFRSA nedostala do parlamentu a větší úspěch nezaznamenala ani v komunální sféře, proč by někdo z politických důvodů uzavíral jakoukoli instituci, zvláště pak akademii. Herrmannův vztah k C.k. mocnářství byl znám a proto je nepravděpodobné, že by prosazoval opětovné spojení s Rakouskem a Maďarskem, čímž by rozzlobil politiky nově se rozvíjející republiky natolik, aby to mohl být důvod k uzavření. Co bylo tedy oním politickým důvodem?
Po skončení války byl chod akademie obnoven. Ovšem počet studentů rapidně klesl. Mnozí studenti se obnovení nedožili, další po prožitých hrůzách neměli chuť, sílu a u některých ani možnost ve studiu pokračovat. Z původních 13 členů pokračovalo pouhých 5 studentů. 2 Češi, Rus, Maďar a Francouz. Rapidně se změnila výuka. Zatímco před válkou hlavní náplní byly přírodní a humanitní vědy, po válce se přednášeli zejména šnekologie, gastronomie a vinařství častěji se také objevují dobrovolné sportovní akce. Zdokonalování v ostatních vědách sice bylo spíše sporadické, ale přesto se hodiny s jednotlivými zaměřeními vyskytovaly
národnost | území pobytu |
| Němci - 2 | Německo |
| Maďaři - 2 | Uhersko |
| Francouz - 1 | Francie |
| Češi - 8 | Čechy, Rakousko, Rusko, Polsko |