Antoine de Herrmann

Antoine de Herrmann, objevitel, vynálezce, spisovatel ,narozený pravděpodobně dne 3.5. , 8.5. , 3.6. nebo 8.6. roku 1840. Ačkoli se měl narodit ve vlaku na německo-francouzských hranicích, na svět přišel na zámečku rodu Herrmannů ve Francii. Jeho matka byla Češka z dobré rodiny a otec francouzský nižší šlechtic. Herrmann měl tedy takřka ideální podmínky k rozvíjení svých neuvěřitelných schopností. Vyrůstal v idylickém prostředí malého zámečku a přilehlých vinic. Měl relativně šťastné dětství a solidní finanční zázemí. I přes tyto výhody měl velmi dramatický život a brzy po své smrti byl téměř všemi zapomenut. Toto zapomnění trvalo přibližně 78 let 3 měsíce a 21 dní.

Na zámečku měl dostatek času k realizaci svých plánů. Již od útlého věku se zajímal o vinařství. Později se proslavil drezůrou hlemýžďů. Tato záliba jej sice proslavila, ale okolím zůstala naprosto nepochopena. V deseti letech si pořizuje svého prvního zvířecího miláčka. Byl jím hlemýžď Gustav. S ním pak tráví většinu svého času až do jeho tragické smrti (předpokládáme, že zemřel na následky pádu z prvního patra). Na jeho počest Herrmann píše své první velké dílo- horor Zubatá s kosou. Od té doby se nacházel ve stavu hluboké deprese , z níž ho vytrhl až požár školy , do které docházel. Posílen touto událostí se vrací ke svým pokusům. Studoval na univerzitě v Paříži ,ale studia musel zanechat a nikdy později je nedokončil. V Paříži mimo jiné také popsal a zdokumentoval tzv. Plivací reflex. Ve škole Herrmann nijak zvlášť neprospíval a profesory systematicky ničil svými vynálezy a pokusy.

V roce 1865 požár zámečku a přilehlých vinic dokonale zhatil jeho dosavadní plány. Zničena byla i naprostá většina jeho raných děl.Z některých se dochovaly alespoň nadpisy. K těmto výjimkám patří i Zubatá s kosou. Skoro vše lehlo popelem. Svět byl tak ochuzen o díla nevyčíslitelné hodnoty. Krátce po požáru přicházejí nebývale prudké záplavy a také tradiční hladomor, na který zemřela téměř polovina místního obyvatelstva. Zemřeli i oba Herrmannovi rodiče. Ironií osudu je, že neumírají na hladomor, ale na chřipku. Herrmann jejich smrt těžce nesl, dokonce hůře než smrt Gustavovu. Právě proto se rozhodl odjet do země, o které mu matka tolikráte vyprávěla, do Čech.

Roku 1866 se ocitá v Praze a zahajuje putování po své polodomovině. Je smutné ,že společně s ním putuje i poslední velká cholerová epidemie.Na svých toulkách sbíral lidová pořekadla , pranostiky a pohádky. Bohužel zde nemohl zůstat dlouho, neboť se mu tenčily finanční rezervy . Umínil si však ,že se do Čech vrátí. Ač nerad odjíždí zpět do Francie, kde se snaží prodat své stále ještě zaplavené‚ pozemky. S utrženými penězi odjíždí zpět do Prahy. Vystřídal zde mnoho zaměstnání - listonoš , příručí, číšník, úředník, uklízeč. To zanechalo následky na jeho tvorbě. Za čas si pořizuje laboratoř a pokračuje v experimentech, převážně v oblasti chemie. Roku 1869 odjíždí do Krupky. Pronajímá si podkrovní prostory v morovém kostele sv. Anny. Jeho velkým přítelem se stal kníže Carlos Clary-Aldringen , který mu později celý kostel přenechal. Roku 1871 si pořizuje svého druhého hlemýždě, kterému na znamení přátelství s knížetem dává jméno Carlos. Na konci roku 1879 se Herrmann nechává pokřtít. Jeho kmotrem se stal strýc z matčiny strany Ignat Justicz. V lednu 1880 zakládá Stranu česko-francouzských reálně-sociálních agrárníků (SČFRSA) a stává se jejím předsedou.

V této době také vydal několik svazků se svým fiktivním životopisem, aby oklamal dotěrné novináře. O 4 roky později zakládá kliniku. Své pacienty léčil morem a všichni jsou dnes úspěšně mrtví. Dnem 8.8.1898 počínaje začíná pracovat na vývoji nové supertajné zbraně. My dnes o těchto výzkumech víme málo, snad jen to, že Francouzi posílali peníze na konto ‚Plivátko'. 3.12.1898 se Herrmann poprvé žení. Jeho manželkou se stává populární zpěvačka Loli Steinerová. Nebylo to šťastné manželství. Až při rozvodu nedlouho poté se Herrmann dozvídá, že Loli je ve skutečnosti německý agent Max von Anton. Zlomovým dnem byl 3. květen 1904 , kdy při zasnění vypadl z okna na hlavu. Rána přispěla k daleko většímu myšlení už tak dost velkého velikána.

Velkým dnem v životě Mistrově byl rovněž 14.listopad 1905, kdy zakládá Herrmannovu Akademii. V HA se vyučovaly mimo jiné tyto předměty : herrmanologie, šnekologie a vinařství. V této době si pořizuje Herrmann svého psa Fantomase. Tomu později vypadala všechna srst a na jeho počest nazvali francouzští tvůrci svého filmového hrdinu. 19.9.1912 se Mistr podruhé žení, tentokráte se známou umělkyní a feministkou Máňou Koplou. V roce 1914 odchází dobrovolně do francouzské armády. Je až k nevíře, kolik toho tento velikán dokázal i když nikdy neválčil. Celou válku strávil v odpojeném vagóně kdesi na cestě na tureckou frontu. Vagón se odpojil 3.10. 1914 a byl opět nalezen a připojen až 14.11. 1918 posádkou, která se vracela domů.

Když se vrátil do Čech byl zhnusen zdejší politickou situací. Jeho plány na vznik Česko-Francouzské republiky byly zmařeny vznikem Československa. Vrcholem bylo ,že se jeho strana nedostala do parlamentu. 15.11.1919 odjíždí apelovat na francouzskou vládu ,ale ani zde neuspěl. Po návratu do Čech proto píše sprosté články do novin. Roku 1920 je z politických důvodů zastavena činnost Akademie. Koncem roku 1920 umírá Fantomas a umírá i jeho přítel Carlos Clary-Aldringen. 1.10. 1920 raněn krutým osudem umírá i Mistr Ignat Herrmann téměř zapomenut.@