Zlatý slavík

Víte, kdo, případně co, to byl zlatý slavík ? Hned ze začátku bychom vás chtěli upozornit, že zlatý slavík není ten dnešní zlatý slavík, ale ani ten zlatý slavík Karel Gott. Nevíte? Nevadí. Zlatý slavík byla česko–francouzsko–slovenská (č-f-s) Lochnesská příšera. Herrmann nenalezl zlatého slavíka ani v Čechách ani na Britských ostrovech, ale kupotdu někde v severní části Slovenska.

A nyní něco málo o historii Lochnesské příšery. Objevuje se u jezera Loch Ness už od nepaměti. Antoine de Herrmann se o ní dozvěděl poměrně brzy a v mládí také jezero navštívil. Bohužel se nezmiňuje o tom, zda–li příšeru také objevil. Proto také nevíme, zda příšera existuje, nebo je–li jen výmyslem domorodců. Věříme však a žádný z materiálů předložených lidmi, kteří se příšerou zabývali, a ani Herrmannovy spisy nás nepřesvědčily, že Lochneská příšera neexistuje. Lochneska však nedávala Herrmannovi spát.

Jak již víme, ve svých 25 letech odjíždí Antoine de Herrmann do Čech. Po příjezdu a následném putování po vlastech českých doufá v objevení české Lochnessky. Bohužel v tomto směru ho Čechy, stejně jako Francie, zklamaly. A teď právě přichází na řadu, proč č-f-s Lochnesská příšera. I když ani tento název není úplně přesný. Přesnější by bylo r-u-č-f-s (r-rakousko;u-uhersko;č-česko;francouzsko;s-slovenská).

Antoine de Herrmann odjel na Slovensko rád. Měl však smůlu na místní obyvatelstvo a tak brzy po příjezdu měl Slováků doslova plné zuby. Jeho přítel Jeroným, který Slovensko také navštívil, tvrdil, že lidé na Slovensku jsou milí, blbí a přívětiví. Herrmann se později svěřil knížeti Clary Aldringenovi, že lidé zůstali blbí, ale rozhodně ne milí a přívětiví. Snad nálada po roce 1867 (tedy po vzniku Rakouska-Uherska) změnila místní milí a přívětivý lid na zlý a závistivý. Nejenže ho lidé nepodporovali, ale měli ho za blázna. A ve zkoumání mu doslova i obrazně házeli klacky pod nohy. A z toho také plyne nepřátelství ke Slovákům. Když si Herrmann nechal na Slovensko dopravit svou ponorku, se kterou vykonal cestu za objevením Atlantidy, doufal v její využití i zde. Cestu do severozápadní části Karpat nevydržela. Ne že by se poškodila, nebo snad dokonce rozbila, ale byla mu ukradena přímo z improvizovaného doku. Slováci se sice dušovali, že oni to nebyli, že to byli Němci. Ti zase říkali, že to byli Rusové, Rusové svalovali vinu na Maďary a Maďaři bez mrknutí oka ukázali na Slováky. Jak Herrmann zjistil, pravdu měli všichni. Uloupení ponorky pro Německo řídil Ulrich Dežo Gorkij, jehož otec byl Rus a matka Maďarka, a který se narodil a žil na Slovensku. Když zjistil, kdo mu ji ukradl, předal případ na policejní stanici, bohužel. Byla to právě c.k. policie, která uvěřila Ulrichově průhledné historce o uloupení ponorky Herrmannem. Proto byl Ulrich na náklady monarchie převezen i s ponorkou, kvůli ochraně před Herrmannem, do Vídně. Ten se nikdy později se svojí ponorkou neshledal. Marné bylo naléhání na úřady za účelem hledání ponorky. Ta se prostě vypařila.

Denik hodinu po dni

1855			Herrmann navštěvuje Anglii, Skotsko a jezero Loch Ness. Lochnesská příšera nemá ještě světoznámou pověst, ale zprávy o jejím spatření se dají zjistit velmi dlouho do minulosti. Nemá štěstí a příšeru nespatří. Od té doby na ni čas od času myslí.
1901	1.6.		Herrmann vyplouvá na moře. Doufá v objevení bájné Atlantidy. Chce prozkoumat dno Atlantiku a Atlantidu najít. Bere si s sebou Dromedára. Nemine však den, aby nepomyslel na příšeru. Ta však badatelům stále uniká a naděje na objevení se pomalu ztrácí.
	17.6.		Atlantida je objevena. Shoda náhod a nepřízeň osudu nepřejí, aby byl objev uznán. Po návratu na místo nálezu není znovu objevena.
1906	16.11		14 hodin 33 minut a 16 vteřin odjíždí Herrmann za inspirací na Slovensko. Projíždí Nízké Tatry a zastavuje se v Bánské Bystrici. Zde se objevuje nový cíl jeho cesty. Setkává se totiž s jistým Francouzem Paulem Etiénem, který tvrdí, že viděl obdobu Lochneské příšery.
	1.12.		Po strastiplné cestě se dostává na Štrbské pleso.
	2.12.		Putuje po horách a poznává krásy Tater. Zjišťuje, že to je ten správný kraj na objevení příšery. Proto si nechává poslat Dromedára na Slovensko.
	11.12.		Odjíždí neznámo kam
	20.12.		Vrací se do Čech a rozhodne se, že s sebou vezme Jeronýma jako znalce místních lidí.
	24.12.		Na teplickém zámku se setkává s Clary Aldringenem. Doufá, že do Teplic přiveze Slovenskou obludu. Slovo dalo slovo a kníže slíbil, po očekávaném příjezdu obludy do Teplic, ji ubytovat, popřípadě vystavit alespoň kostru.
1907	1.2.		Ponorka doráží na Slovensko
	5.2.		Dromedár je dopraven na místo určení.
	6.2.		Přijíždí Herrmann s Jeronýmem.
	7.2.	ráno	Jeroným jeví známky neklidu, protože je místní lid nepřijal a nechce s nimi nic mít.
		večer	Nakonec se díky Jeronýmovi ubytují v místním hostinci, převážně díky tomu, že Jeroným je též hospodský, a tak se ztrácí rozdíly “ Já hospodský, ty hospodský.“
	10.2.		Zjišťují, proč jsou tak neoblíbení. Podle místní pověsti mají přijít dva lidé a tříhrbý ďábelský stroj. A mají přinést do vesnice neštěstí. Místní prostí obyvatelé tuto trojici spatřují v Herrmannovi, Jeronýmovi a ponorce.
	12.2.		Jsou okradeni o všechny peníze, jež mají u sebe.
	14.2.		Herrmann přesto provádí průzkum okolí.
	15.2.		Nastává katastrofa. Dromedár je ukraden
	17.2.		Herrmann zjišťuje jméno a popis pachatele a předává všechny informace na policejní stanici.
	21.2.		Ulrich Dežo Gorkij odjíždí do Vídně i s Dromedárem.
	25.2.		Herrmann s Jeronýmem se vrací do Čech promyslet další plány.
	15.5.		Cestují zpět na Slovensko, rozhodnuti přivézt příšeru stůj co stůj.
	20.5.		Hospodský je vítá jako staré známé.
	22.5.		Příšera konečně objevena. Její rozměry však vzbuzují obavy, kam ji Clary Aldringen ubytuje.
	23.5.		Nadchází onen velký okamžik Herrmannova života. Ke snazšímu odchytu má být použita SVS (speciální výhřevná směs - zavinila vyhoření zámečku Hermannovi rodiny v roce 1865)
		9.00	SVS je vylita. Má jí být dostatek k odpaření 60% vody v jezeře
		9.05	Výbuch! Všichni přihlížející jsou odhozeni o několik metrů zpět
		19.05	Všichni jsou již na nohou a čekají. Mlha začíná ustupovat.
		19.15	Ozývá se mohutný řev. Většina kolemstojících upadá do mdlob.
		22.15	Herrmann poprvé pojmenoval příšeru. Její jméno zní Zlatý slavík. Původ tohoto jména je z okamžiku druhého omdlení, když mu kolem jeho hlavy létalo podle jeho slov přesně 256 zlatých slavíků, kteří krásně zpívali. Padla mlha a tma. Každý odchází do svého obydlí.
	24.5.	6.03	Celá vesnice je vzhůru nohama. Do Herrmannova pokoje vlétl kámen. Jeroným je zděšen a strká hlavu pod postel. Mistr hrdinně vykukuje z okna. Další sprška kamení. Hostinský zjišťuje, co se děje a chrání své hosty vlastním tělem.
		9.00	Dav se uklidňuje a všichni jdou k jezeru.
		10.35	Jezero zde není! Není zde nic! Jen kameny a ztvrdlá půda. Zůstala tu spoušť. Mnoho vesničanů koukalo, jak jim Herrmann za ukradeného Dromedára vypálil rybník.
		12.00	Celá vesnice hledá kostru Zlatého slavíka.
	27.6.		Kostra se nenašla.
	2.7.		Clary je zklamán. Teplicko přišlo o asi největší atrakci tohoto století a o mnoho peněz. Jeroným stále pláče, chtěl být cvičitelem Zlatého slavíka.