Gustavova vyhlídka

Dříve zde býval dřevěný altán, který sloužil lázeňským hostům při vycházkách po okolí. Dnes zde najdeme jen prázdné návrší. Musíme se podívat do historie, abychom zjistili, co se za tímto malebným názvem ukrývá. Gustavovu vyhlídku pojmenoval pravděpodobně sám Herrmann na památku svého prvního hlemýždě Gustava. Stal se pro něj přítelem, jenž mu velmi přirostl k srdci, neboť chatrná ulita Herrmannovi připomínala jeho vlastní tělo sužované nemocemi. A byl to právě hlemýžď Gustav, jenž se stal prapředkem rodu Schneckendorfů, se kterým Herrmann započal kariéru nejslavnějšího šnekologa na světě. Místo samo skýtá v bezlistnatých obdobích pěkný výhled a právě odsud je prý za ideálních podmínek nejkrásnější pohled na České Středohoří.

Na návrší Gustavovi vyhlídky se nachází naučná cedule s historií rodu Schneckendorfů

historie rodu Schneckendorfů

Již v dětství byl Herrmann fascinován hlemýždi. Obdivoval jejich pomalé pohyby, ale i jejich nepoddajnost (dlouho odolávali jeho pokusům o drezúru). Svého prvního hlemýždě Gustava si pořídil na počátku 50. let. a právě tehdy položil základy svého chovného a výcvikového systému. Po celý život byl přesvědčen o možnostech a všestranném využití těchto ušlechtilých zvířat. Ovšem v žádné oblasti nedosáhl takových výsledků, jako v jejich chovu. Jeho cílem bylo vyšlechtit dostihové plemeno s vysokou inteligencí a výraznými schopnostmi. Úspěch se však dostavil až na přelomu století. Základ plemene krupských plnokrevníků vytvořili přímí potomci Carlose I. Velikého, který byl 1.7. 1902 za zásluhy povýšen do šlechtického stavu s dědičným titulem arciplž krupský. Tato nová aristokracie, Schneckendorfové, se brzy prosadila ve většině lehkoatletických disciplín. Úspěšně se zúčastňovali nejen klasických dostihů, ale i hlempiád, které Herrmann pořádal. Počínaje Carlosem I. se dosud vystřídalo 37 generací Schneckendorfů, z nichž mnozí zasáhli významným způsobem i do politického dění u nás.