Nejnovější částí hlemýždích stezek je prodloužení modrého okruhu na Vinohrady. Naučná cedule informuje o historii a pěstování vína nejen v Krupce.
V naší zemi má pěstování vinné révy dlouhou tradici. Poprvé se víno do Čech dostalo již v 9.stol. Ve 14. stol. pozvedl úroveň českého vinařství Karel IV., když dal dovézt révu z Francie a Rakouska a nařídil pěstování vína všude, kde k tomu byly příhodné podmínky. Nastal tak zlatý věk vinařství v Čechách a na Moravě. Zatímco na Moravě se pěstovalo víno nadále a bez problémů a stalo se hlavním výrobním artiklem mnoha drobných i větších zemědělců, neřku -li přímo symbolem jižní Moravy, nastal v 17., 18. až 19. stol. v Čechách úpadek pěstování vinné révy. Teprve ve 2. pol. 19. stol., kdy do Čech přichází Herrmann, se situace obrací k lepšímu. Lidé začali opět pít víno a nebýt nekulturnosti a ješitnosti obyvatel Teplicka, mohl Herrmann vytvořit z Teplic vinařskou metropoli. Vinařství se rozvíjelo nadále, hlavně v období I. republiky. Za minulého režimu se zvětšila plocha vinic v Československu, kvantita se ale mnohdy zvýšila na úkor kvality. O zvýšení prestiže českého vinařství a o pozdvihnutí kultury českých konzumentů vína se v současnosti snaží nejen pěstitelé, ale i naše Akademie.
I Krupka kdysi patřila k městům obdařeným vinnou révou. Pěstovat se zde začala na přelomu 14. a 15. století, mimo jiné i z důvodu přebytečných pracovních sil po skončení těžby cínu. V průběhu 16. století však vinohrady zpustly a dnes je připomínají jen části teras, o kterých neví ani leckdo z místních. Pokud chceme vypěstovat zdravé a kvalitní víno, měli bychom mu zajistit ty nejlepší podmínky. V našich zeměpisných šířkách může nastat problém s nízkou roční teplotou, musíme tedy vybrat co nejteplejší místo, orientované na jihozápad nebo jih, nejlépe na mírném svahu. Nejnižší teplota, jakou vinná réva snese v zimě, činí přibližně -17 stupňů. Na jaře ani na podzim by potom neměla klesnout pod 8 stupňů a neměly by se objevovat žádné mrazíky - ty mohou ve větší míře znamenat pro vinici katastrofu. Místo by v žádném případě nemělo být suché. Stejně jako teplo a slunce je pro víno důležitá dostatečná závlaha. Dostatek srážek a horké léto jsou nejlepším předpokladem pro vypěstování dobrého vína.
Základem dobrého vína, vedle příznivých klimatických podmínek, je stanovení správné doby sklizně. Časem totiž v hroznech roste množství cukru, barviva a tříslovin, naopak se snižuje obsah kyseliny. Obojí však musí být v rovnováze, nehledě k tomu, že s odkládáním sklizně se zvyšuje riziko poškození vína plísní, kroupami nebo mrazem. Bílé víno se zpravidla vyrábí z hroznů bílých odrůd (za určitých okolností však lze použít i modré hrozny), které se zlehka pomelou, aby pustily šťávu, odzrní a odtřapí. Pomleté bobule pak 4-8 hodin extrahují aromatické látky ze slupek a dostávají se tak také do kontaktu s kvasinkami. Mošt z prvního a druhého lisování se odkalí a nechává se kvasit. Cukr z bobulí se tak mění v alkohol. Červené víno se vyrábí podobně jako bílé, jen slupky zůstávají v kontaktu s kvasícím moštem a dodávají tak vínu barvu a třísloviny. Téměř vždy jsou používány modré hrozny. Kvyšení trvá 10-30 dní. Po něm se víno vypustí a zbylý sediment, tzv. klobouk, se vylisuje. Tento dolisek je charakteristický vysokým obsahem tříslovin a používá se ke scelování. Většina vín zraje v dubových sudech nebo ocelových tancích a během tohoto procesu se několikrát stáčí, čiří a sceluje. Pro skladování vína je nutná stabilní teplota (kolem 11°C), vlhkost a nepřítomnost světla (nejlépe ukládat ve sklepě). Láhve by měly být uloženy ve vodorovné poloze, aby zátka nevyschla a víno nezoxidovalo. Před konzumací láhve postavte kolmo, aby se mohl usadit případný sediment.