Lázně Krupka

Vznik lázeňství v Krupce se datuje do období let 1885 – 1889. Herrmann trénoval se svými hlemýždi na jedné ze stezek. Jednoho dne se stala tragédie. Část jeho atletické skupiny byla zavalena padajícím kamením. Sprinteři na 100 a 200 mm a štafetoví běžci na 4 x 400 mm díky svému rychlejšímu tempu unikli. V závalu tak zůstali hlavně vytrvalci, zejména pak mílaři a běžci na 5 a 10 m. Bilance byla strašná: 20 mrtvých, 15 zraněných, z toho 3 těžce. Herrmann chodil navštěvovat zraněné závodníky každý den. Ti se k jeho údivu velmi rychle zotavovali. Hledal důvod, proč zranění tak rychle ustupovala. Asi po týdnu marného hledání narazil na malou jeskyni, či spíše na trhlinu v zemi. Po bližším průzkumu zjistil, že v této prohloubenině se nalézá větší počet hlemýžďů. Ukázalo se, že své přístřeší zde našli i tři původně těžce ranění. Nyní již byli v mnohem lepším zdravotním i psychickém stavu. Chtěli dokonce opět běhat. Výzkum ukázal, že unikající plyny vodních par mají nízké, avšak léčebné účinky. Předpokládal, že pokud by se dostal přímo ke zdroji, léčebné účinky by se mohly několikanásobně zvětšit. Neváhal a začal připravovat podpovrchový vrt. Propočítal, že by měl být hluboký přes 10 m. Ukázalo se, že voda má skutečně léčebné účinky, a tak se konečně i Krupka vydala na cestu lázeňství.

Trvalo ještě rok, než na místě vrtu vyrostla lázeňská restaurace s parkem a terasami. Konečný výsledek byl ohromující. Dvoupatrová restaurace s několikapatrovou terasou a rozsáhlým parkem. V podzemních prostorách bylo vybudováno několik bazénů čerpajících vodu z léčivého pramene. Velikost celého podzemního prostoru byla na délku kolem 20m, na šířku zhruba 15m. Lázeňská restaurace a její okolí vzkvétalo až do roku 1914, kdy začátek války přerušil její klid a mír. Herrmann se rozhodl odjet do Francie, aby mohl bok po boku spolu s francouzskými vojáky bojovat za samostatnost Česko – Francouzska. Místní německé obyvatelstvo se však domnívalo, že to je pouze zástěrka a že ve skutečnosti jel dojednat léčení francouzských vojáků v Krupce. Proto po jeho odjezdu začalo urychleně zasypávat podzemní prostory, sloužící k léčebným účelům. Poté, co se Herrmann vrátil po čtyřech letech z války, zjistil, že lázně už prakticky neexistují. A poté, co se v okolí objevily fámy o tom, že celé léčebné procedury a procesy byly vlastně nesmysl, rozhodl se do sklepních prostor neinvestovat a léčbu neobnovit.

Herrmann se rozhodl na sklonku roku 1918 restauraci prodat a nový majitel navzdory posměškům investoval peníze do rekonstrukce lázeňských prostor. Trvalo necelé dva roky, než se lázně povedlo alespoň z části opravit. Slavnostní znovuotevření lázeňské restaurace proběhlo na začátku letních prázdnin roku 1920. Čtrnáct dní na to přišly nebývale silné deště, následkem čehož se léčebný pramen odklonil od svého původního toku a ani přes veškeré úsilí se ho nepovedlo opět najít. Přestože nepomohl ani pokus o nový vrt, restaurace ještě po mnoho let sloužila svému účelu. Její prosperitu a dlouhou historii ukončila až komunistická éra. Do dnešní doby se bohužel dochovaly pouze zbytky hlavní budovy lázní. Pod nohama můžeme jen tušit prostory původně určené k léčbě. Zachovala se též nová i stará studna (obě jsou pozůstatkem vrtů prováděných za účelem nalezení pramene) a část terasy u budovy restaurace.