Letadla a Herrmann

Herrmann už dětství neměl rád výšky. Dalo by se téměř říci, že trpěl závratěmi. Z toho plyne první důvod, proč nechtěl s letadly nic mít. Druhý důvod, proč je neměl rád, byl ten, že si uvědomoval nejen jejich klady, ale i zápory. Byl si vědom toho, že letadla mohou přepravovat náklad i zajišťovat osobní dopravu. Háček však byl v tom, že nákladem mohly být i zbraně, např. bomby. Věděl tedy i o možnosti jejich využití ve válce, a proto také uvažoval nad tím, jak se proti nim bránit. Vzal si příklad z přírody. Chtěl, dalo by se říci, regulovat počasí. První myšlenka byla, že v době útoku bude zuřit nad městem nebo vesnicí bouřka. Jak měl vlastně tento nápad fungovat ? Letadlo přiletí nad území, kde má zaútočit, avšak pro nepřízeň počasí bude muset zaútočit někde jinde.

Ovšem z toho vyplynuly další problémy. Letadlo, které má zaútočit, splní úkol i kdyby to mělo být naslepo. Toho se Herrmann obával, protože tím by mohl nechtěně způsobit ještě větší neštěstí, než kdyby bouřka nebyla. Tento nápad však měl další dva háčky. Jedním z nich bylo, že bouřka se nedala použít jako ochranná clona pro větší území. A druhý důvod byl ten, že nedokázal regulovat počasí. Ovšem je nutno podotknout ,že Herrmann se regulováním počasí pořádně nezabýval. Ale je téměř jisté, že kdyby bouřku považoval za prostředek, který má praktické využití, zamyslel by se nad problémem a vyřešil ho !

Protože se Herrmann domníval, že jeho první nápad nebude fungovat, tak dostal vzápětí druhý. A ten byl již použitelný. A v něm si vzal opět příklad z přírody. Ne však z bouřky, ale z mlhy. Mlha nebyla na vytvoření tak složitá, a tak ji použil. Jak ji vlastně vytvářel? Herrmann říkal: Je potřeba uvařit mlhu. Vytvářel ji pomocí speciální tekutiny - chemikálie, která měla tu zvláštnost, že nevytvářela mlhu u země, ale až když vystoupala do určité výšky. To skrývalo další problém. Herrmann ho vyřešil tím, že tekutinu namíchával v určitém poměru a ta pak vařila mlhu v různých výškách. Tím by se mohlo zdát, že Herrmann tento problém vyřešil. Ale i tady měl strach z útoků, které by mohly jít mimo určený cíl a tím pádem by mohly zasáhnout civilní objekty. Proto navrhl vařit mlhu na hranicích s nepřátelským územím. Je téměř jisté, že Herrmann několikrát způsobil menší zděšení, když mlha spustila již mnohem dříve a to několik metrů nad zemí. Mlha s sebou přinášela další a další problémy. Po několika zamlžených dnech v zimě si uvědomil, že vaření mlhy je závislé nejen na výšce, ale z části i na teplotě. Proto se dalo více či méně mlžit jen v zimě. Použití v létě by bylo příliš nápadné a také mlhy by se začaly vytvářet ve větší výšce, a tak by neplnily svůj účel. Herrmann ještě navrhoval, aby se mlha pouštěla přes hranice, a tak znemožnila útok úplně.

Protože na léto a obecně teplé a velmi teplé počasí neměl prozatím Herrmann žádnou obranu ,rozhodl se tento nedostatek nějak odstranit. A do třetice všeho dobrého opět pomohla příroda. Dalo by se říci, že první dva nápady byly spíše pasivní. Ten třetí byl vyloženě aktivní. Herrmann si uvědomil, jak zlá dokáže matka příroda být, když se jí trochu pomůže. Řešením byl bodavý hmyz, zejména pak vosy, sršni a včely. Herrmann, což je zajímavé, chtěl opravdu do boje použít i včely. Zpočátku si myslel : Když nebudou zrovna útočit, mohou sbírat pyl a bude z nich ještě další užitek - med. Herrmann ale od včel jako útočníků nakonec upustil. Jednak by zařídil jistou smrt každé včele, protože bodne –li, jak jistě všichni víte, včela zahyne. Zde se ukázal jako včelomil (ekolog - milovník fauny a zejména bodavého hmyzu). Později si ještě uvědomil, že by se stejně nedaly vycvičit, protože již při učení zareagovat útočně na podnět by většina včel stejně zemřela.

Proto se rozhodl věnovat vosám a sršňům. To, jak se později ukázalo, byl to krok správným směrem a mohl si říci: Kupředu, pravá myšlenka toto jest. A byla. Chtěl vycvičit svou vlastní armádu, která by se stala vzorem pro ostatní. Bylo potřeba naučit vosy a sršně, aby reagovali agresivně na pach leteckých motorů a na jejich zvuk. Herrmann svoji armádu označil BMV a BIS. BMV byla zkratka pro vycvičené vosy: Bojovníci mezinárodních vojsk. Herrmann zvolil tuto zkratku z toho důvodu, že vosy se vyskytují téměř všude. A je poměrně snadné je vycvičit. Druhá zkratka BIS znamená: Bestiálně izolovaní sršni. Nápad, aby na letadla zaútočily BMV a BIS, byl naprosto ojedinělý a ve své podstatě geniální. Herrmann se rozhodl, že jako první vycvičí vosy. Ovšem zde se opět vyskytl háček (pokolikáté už?). Jak donutit mršky BIS nebo BMV, aby zaútočily ve správný čas a na správném místě?

To, aby zaútočily, kdy mají, vymyslel snadno. Použije tolikráte už použitý balon. K balonu připojil část leteckého motoru, jenž vydával zápach, na který byly BIS i BMV naučeny být agresivní. Vzal dvě mršky z BIS nebo BMV a vypustil je v době, kdy se chystal odvázat balon. Balon vzlétl a Herrmann je pustil. Vosa nebo sršeň se okamžitě rozletěli do svých hnízd. Zde vypukl poplach a celé hnízdo vzlétlo zaútočit na balon. Avšak balon mezitím již stoupal k obloze a než BIS nebo BMV dostihli balon, tak balon se již dostal do výšky, kde letěla nepřátelská letecká jednotka. A BIS či BMV zaútočili nejen na balon, ale i na cizí letadla, a napadali piloty nepřátelských letounů. Ti pak, poštípáni a pobodáni, otočili své stroje a zamířili domů na základnu. Herrmann chtěl tyto základny protivzdušné obrany rozestavit podél hranic. To ovšem zahrnovalo obrovské území a Herrmann nemohl pro nedostatek peněz svůj projekt uskutečnit. Do své smrti stihl bohužel vycvičit pouze jednu eskadru BMV a ani ta nedosáhla naprosté dokonalosti.