Moderní doba jako by byla zavalena nejrůznějšími infekcemi a chorobami. Většina z nich je moderními prostředky léčitelná bez větších následků na organizmu. Vyskytují se však i takové, které jsou pro člověka více, či méně smrtelné. Ty jsou léčitelné pouze částečně, nebo vůbec. Ke starým známým zabijákům patří Ebola, nebo AIDS (z nichž první zabíjí během několika dní a druhý během několika let), se v poslední době stále přidává Hladová horečka. Tato záludná a těžko rozpoznatelná choroba spolehlivě dovede svou oběť do hrobu nejpozději let od data nákazy. Právě toto značné časové rozpětí a její chronický průběh prakticky znemožňují účinnou léčbu. Poprvé byla choroba popsána roku 1918 česko -francouzským vědcem a objevitelem Antoine de Herrmannem.
Na jeho výsledky navázal před 2 lety výzkumný tým OHA, který se za účelem lepšího poznání choroby nechal infikovat. Díky nákaze, jejíž účinky se projevily velmi brzy, se členům skupiny podařilo odhalit většinu příznaků. Během častých návštěv u lékařů se také projevila naprostá neschopnost českého zdravotnictví klást chorobě jakýkoli odpor. . jedná se o virové onemocnění, které se vyskytuje v několika variantách.(pravděpodobně v závislosti na prostředí.) a jsou přenosné vzduchem i tělními tekutinami. Kvůli svým příznakům je většinou zaměňována s chřipkou, případně se maskuje za formu jarní únavy., mnohdy kombinované s obžérstvím.
Právě zvýšená chuť k jídlu je charakteristickým rysem choroby, zvláště je-li kombinovaná s klasickými příznaky: malátnost, zvýšená horečka, bolesti hlavy, rýma, kašel, případně horkost, a zimnice. Mezi průvodní jevy patří pravděpodobně i zpomalení reflexů a výpadky paměti. Diagnózu bohužel komplikuje variabilita viru, čímž se individuálně projevují pouze některé příznaky. Pouze ve výjimečných případech dochází k hromadění. Ty je možné odstranit klasickou medicínou. Přestože řada běžných prášků je v tomto případě k ničemu.
Choroba se projevuje nárazově a během jednoho až dvou týdnů opět mizí a čeká na další příležitost.prodloužit život si můžeme jedině důkladným odpočinkem a vydatnou stravou. Je zapotřebí virus "nasytit", což můžeme dělat celkem bez obav o svou linii.(nemocní většinou netloustnou). Pravděpodobně nejdůležitějším předpokladem chceme-li docílit alespoň dočasného úspěchu, je optimizmus. Tváří v tvář smrtelné chorobě si musíme zachovat radostný přístup k životu. Je nám zima, máme hlad, ale zatím to přežijeme.
Hladová horečka, neboli Holíkův syndrom je jedna z mnoha verzí tradiční chřipky. Na jejím objevu začal r. 1918 pracovat známý umělec a vědec baron Antoine Ignát de Herrmann. Jeho výzkumy nebyly dokončeny a z mála se nedochovalo téměř nic. Vývoj byl tedy přerušen a teprve nedávno se skupinka nadšenců, konkrétně já s kolegou dr. Krausem, rozhodla výzkumy dokončit. Stejně jako Herrmann, i my se domníváme, že chceme -li nemoc léčit musíme ji nejprve poznat.
Hladová horečka má klasické příznaky : malátnost, zimnice, střídající horkost, bolesti hlavy, rýma, kašel a špatná reakce na světlo. Vedle toho se zde objevuje prvek u chřipky zcela ojedinělý - HLAD. Zpočátku se člověku do jídla nechce, hlad však roste s přísunem potravin. Teploty nejsou vysoké obvykle se pohybují na hranici 37 stupňů výjimečně mohou překročit i 38 stupňů, typický pro hladovou horečku je organizmus ignorující pravidelný přísun paralenu nebo jiných prášků za normálních okolností snižujících teplotu.
Hladová chřipka je nemoc velice zdlouhavá, v podstatě můžeme říci, že sama přijde a sama odejde - neodchází však zpravidla dříve než po týdnu. Většinou se i při zdánlivém vyléčení vrací a příznaky se mohou znovu a znovu objevovat třeba i tři měsíce. Hladovou horečku je nutno velmi trpělivě léčit, intenzivně odpočívat a brát lékařem předepsané léky( i když si nemyslím, že je to něco platné ) a především - léčit se optimismem. Organizmus neustále vyžaduje jídlo a není důvodu držet nějakou dietu, přestože nám ji může nezkušený lékař předepsat.
Nejideálnějším způsobem léčby je alternativní medicína. Jak už bylo řečeno, nezmůžeme obvykle mnoho s tradičními prášky na bolení hlavy apod. Důležitou roli v celém procesu léčení je pevná vůle se uzdravit. Je velmi nežádoucí hladovou chřipku přecházet, ba je to dokonce nebezpečné. Z vlastní zkušenosti vám proto radím, abyste v případě nákazy vir nepodceňovali, protože je velice zákeřný a člověk nikdy neví, kdy se po "odfláknutém" léčení vrátí jeho dva společníci hlad a zima. Když se zdá být nemoc vyléčená, měl by člověk alespoň tři dny ležet. Ještě dva týdny po rekonvalescenci není dobré přetěžovat organizmus zbytečnými a namáhavými pohyby. Vyslovenou hrozbou v období rekonvalescence představují různé mražené výrobky, např. zmrzlina.